Religio: Revue pro religionistiku

O časopisu

Religio: Revue pro religionistiku (ISSN 1210-3640, č. registrace MKČR E 6236, registrováno 26. 8. 1992) je mezinárodní recenzovaný odborný časopis zaměřený na religionistiku. Je nejstarším religionistickým periodikem v ČR. Vychází bez přerušení od roku 1993, vždy ve dvou číslech ročně. Je zařazen v databázi ERIH (European Reference Index for the Humanities) a Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR, je indexován v Index to the Study of Religions Online (Brill, ed. Katja Triplett). Hodnoticí komise nakladatelství Elsevier (Content Selection & Advisory Board) schválila začlenění časopisu Religio: Revue pro religionistiku do prestižní citační databáze Scopus a časopis hodnotila velmi pozitivně:

This is a strong journal publishing significant articles and with an impressive review and editorial policy.

Počínaje ročníkem 19 (2011) je časopis dostupný i elektronicky v databázi Academic Search Complete nakladatelství EBSCO.

Religio publikuje vědecké studie a pramenné texty, které se oborově vztahují k religionistice, stejně jako slouží výměně informací a vedení vědeckých polemik a diskusí přispívajících k rozvoji akademického studia náboženství. Časopis vydává Česká společnost pro religionistiku ve spolupráci s Ústavem religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Má celorepublikovou působnost a jeho snahou je reprezentovat aktuální stav religionistiky a napomáhat jejímu dalšímu rozvoji v České republice. Spolupracuje proto s dalšími religionistickými univerzitními pracovišti zejména v Praze, Pardubicích, Českých Budějovicích a otevírá se rovněž kooperaci se zahraničními partnery ze Slovenska, Maďarska, Polska, ale i z USA, Německa a dalších zemí.

Jedním z hlavních úkolů, které na sebe časopis Religio bere, je profilování religionistiky jako samostatného vědeckého oboru, jenž se věnuje výzkumům těch forem lidského jednání a obsahů lidského myšlení, které se označují konvenčně jako náboženství. V časopise se tak uplatňují výsledky výzkumů velké a z mnoha hledisek podstatné součásti jednotlivých společností a globální kultury, v které se náboženství opět stává nepominutelným činitelem politických rozhodovacích procesů. V náboženstvích vznikají, jsou legitimovány a dále se šíří obrazy světa a místa člověka v něm. Lidé nacházejí v náboženstvích svou individuální a kolektivní identitu, jež se vyznačuje jistotou, jakou jim nemůže poskytnout národní ani politická přináležitost, věda ani umění. Společným prožíváním náboženské imaginace proměňují lidé náboženství v jeden z nejsilnějších hnacích článků mezikulturní komunikace. Nahlíženo z jistého zorného úhlu žijeme na planetě náboženského střetávání, jehož charakter se poměrně intenzivně proměňuje a obsahuje vedle dialogického setkávání také polemiku, zápas a konflikt. Především tyto momenty zpětně stupňují potřebu důkladné znalosti náboženského myšlení v lokálních a regionálních měřítcích i v celosvětových souvislostech.

Není myslitelné, aby se tak široké a komplexní výzkumy omezily možnostmi a prostředky jediné vědní disciplíny. To je důvod, proč religionistika spolupracuje s kulturní antropologií, etnologií, sociologií, politologií, právní vědou, filosofií, psychologií, historií, archeologií a dalšími vědami, zčásti přebírá jejich poznatky i metodologii a dále je systematicky zpracovává. Religionistika získává ve vazbách na ostatní disciplíny svůj oborově příznačný transdisciplinární ráz, který jí umožňuje adekvátně reagovat na dlouhodobé hluboké změny ve sféře religiozity. Právě tato transdisciplinární integrace profiluje současnou religionistiku a jí musí rovněž odpovídat její teoreticko-metodologické zakotvení v systému nenormativních, empirických a deskriptivních věd o člověku.

Religio je vědecký časopis a jako takový je principiálně otevřen všem přispěvatelům, kteří respektují kritéria vědecké práce. Mezi ně rozhodně nepatří politická stranickost, náboženská konfesijnost, propagace ideologických cílů a apologetika fundamentalismů jakéhokoli druhu. Účelem religionistické práce je poznání náboženství, jejich pochopení a praktické zužitkování dosaženého vědění; nic víc a nic míň neplatí ani pro časopis Religio.

Informace a pokyny pro autory

Odborné statě zaslané redakci procházejí anonymním recenzním řízením, zpravidla jsou posuzovány dvěma recenzenty. Na základě posudků redakční rada rozhoduje o jejich publikaci.

Příspěvky musejí dbát pokynů pro autory.

Redakce

Šéfredaktoři

Josef Kandert (Univerzita Karlova)
Luther H. Martin (University of Vermont)

Výkonný redaktor

David Zbíral (Masarykova univerzita)

Redakční rada

Milan Balabán (Univerzita Karlova)
Luboš Bělka (Masarykova univerzita)
Ulrich Berner (Universität Bayreuth)
Tomáš Bubík (Univerzita Pardubice)
Edith Franke (Philipps-Universität Marburg)
Eleonóra Hamar (Masarykova univerzita)
Hans Gerald Hödl (Universität Wien)
Henryk Hoffmann (Uniwersytet Jagielloński)
Aleš Chalupa (Masarykova univerzita)
Radek Chlup (Univerzita Karlova)
Milan Kováč (Univerzita Komenského v Bratislavě)
Dušan Lužný (Univerzita Palackého)
Dalibor Papoušek (Masarykova univerzita)
Helena Pavlincová (Masarykova univerzita)
Lukas Pokorny (University of Aberdeen)
Hubert Seiwert (Universität Leipzig)
Pavel Spunar (Akademie věd České republiky)
David Václavík (Masarykova univerzita)